Zdraví dětských nohou


PÉČE O NOHY NAŠICH DĚTÍ - CO BYCHOM MĚLI VĚDĚT!

 

Doporučujeme návštěvu stránek  http://www.cviceni-je-hra.cz/ , kde se dozvíte  mnoho informací o dětských nožičkách, podpůrných cvicích, pomůcek, her a mnoho dalšího jak na to, aby se nožky dětí správně vyvíjely :-)

 

Chodidlo představuje bázi, o kterou se člověk opírá vestoje a mění její zatížení při pohybu. Je orgánem pohybu (chůze, běhu), ale i orgánem, který podává mozku svými kožními, šlachovými, svalovými i kloubními nervovými receptory informace o prostředí, na kterém stojí, o jeho měkkosti, kluzkosti, teplotě či sklonu.

Nohy svými tukovými polštářky a jejich uspořádáním chrání tělo

a hlavně hlavu (mozek) spolu se sdruženou funkcí dolních končetin a páteře před násilnými otřesy.

Obuv proto ovlivňuje nejen stav chodidel, ale celé dolní končetiny, vzpřímenou polohu těla, stereotyp chůze a způsob stání.

Noha dětská a noha dospělého člověka se liší. Pokud není chodidlo deformováno některou z vrozených vad, záleží další vývoj dětské nohy na správném celkovém růstu a rozvoji hybnosti. Záleží i na úměrné zátěži, správné výživě (negativní vliv nadváhy!) a především na správném obouvání.

V době, kdy se dítě začíná stavět, by měla obuv plnit svůj základní úkol: udržet při zatížení kolmé postavení paty k podložce. Musí tedy mít tedy pevný opatek a nizoučký podpatek. Šněrování musí sahat nad kotníčky.

Už při lezení nejsou botičky na škodu. Zabráníme tak možné změně osy patní kosti a vyvrácení chodidla, zvláště, když se dítě staví později, než je obvyklé.

U nejmenších dětí- přibližně do věku 4 let- jsou v nožní klenbě tukové polštářky, které jsou protkané pružným a pevným vazivem. Mají za cíl chránit vyvíjející se nožní klenbu před možným přetížením. Je tedy zbytečné vybavovat obuv pro nejmenší děti komponenty pro podporu klenby.

Zásadně - zvláště zpočátku - zajišťujeme nohy správně tvarovanou obuví nad kotníky.

Teprve po rozvoji svalstva, když se dítě správně vyvíjí, je možno přejít na polobotky nebo sandály. Toto rozhodnutí je vysoce individuální. Platí to nejen pro obuv venkovní, ale i domácí, kterou nesmíme podceňovat zvláště vzhledem k času, který dítě doma nebo v kolektivních zařízeních tráví.

Dítě se musí doma přezouvat -  pro udržení správného mikroklimatu nohy je změna potřebná. Nenávratně pryč je doba měkkých domácích bačkor s přezkami či cviček bez řádné podešve. Měkké a hřejivé bačkůrky by měly být jen prostředkem pro zahřátí. Někdy děti chodí doma bosé nebo v ponožkách, protože chodit bos je prý zdravé. Ano, chodit bos je zdravé, ale v přírodním terénu, po trávě, písku či oblázcích, nikoli však doma po tvrdých a plochých podlahách byť vystlaných kobercem.

Zejména u dětí platí, že sportovní obuv nepatří do domácnosti ani na celodenní nošení.

Obuv se má užívat k tomu účelu, ke kterému je určena - ušetřené peníze neznamenají vždy zisk! Nekupujme obuv lacinou a nevhodnou, zvláště ne na stáncích se zbožím nejasného původu.50 % veškeré u nás zakoupené obuvi tvoří tato laciná obuv, která má často závažné konstrukční vady a je tak příčinou zdravotních problémů.

Rodiče by svým dětem neměli dávat boty obnošené, a to ani po ani po sourozenci. Každá obuv se totiž přizpůsobí tomu, kdo ji nosil původně, a to včetně promítnutí různých vad i držení chodidla. I když je velikost boty shodná, nenajdou se dva lidé, kteří by měli zcela stejný způsob chůze.

Špatné a nekvalitní boty jsou příčinou až čtyřiceti procent všech poškození nohou.
Nebezpečí nošení zdravotně závadné obuvi dětmi a dospívající mládeží spočívá především v tom, že každé poškození nohou a pohybového aparátu v dětství se mnohdy projeví v úplném rozsahu za 10 až 40 let.

Důsledky nesprávného obouvání

Nošením nevhodné obuvi bylo, podle průzkumu stavu nohou dětí a mládeže, evidováno celkem 14 různých onemocnění nohou.
Nejčastěji se vyskytující získanou deformitou je tzv. plochá noha. Vrozená plochá noha je velmi vzácná. Pokles nožní klenby se projevuje zvýšenou únavou nohou, pálením a někdy i tupou bolestí na přední straně bérce, v těžších případech se objevuje zvýšené pocení nohou, otoky, zhoršuje se krevní oběh dolních končetin, tvoří se křečové žíly.

Příliš krátká obuv může být jednou z příčin vysoké (lukovité) nohy. Její lehčí stupeň - vysoký nárt - je poměrně častou vadou v populaci a mnohdy znesnadňuje nákup běžné obuvi.

Vbočený palec je podmíněn dědičnou dispozicí a vzniká při spolupůsobení zevních příčin zejména nošením prostorově nevhodné obuvi. U malých dětí může vbočení vzniknout již nošením těsných punčocháčů a ponožek.

Deformity prstů - kladívkovité, drápovité, přeložený prst, vbočený malík - jsou způsobeny nošením prostorově nevhodné obuvi, nejčastěji krátké, nebo nadměrně špičaté.

Kostěné výrůstky - dvojitá pata, výrůstky na hřbetu nohy , patní ostruha, výrůstek na hlavičce první nártní kosti - vznikají nejčastěji trvalým tlakem obuvi v místech, kde je kost kryta pouze kůží se slabou vrstvou podkoží. Dochází zde ke dráždění okostice, která se tomuto tlaku brání nadprodukcí kostní tkáně.
Poškození kůže nohou - otlaky, mozoly - jsou způsobené nošením tvarově, velikostně či materiálově nevhodné obuvi. Tato obuv je často módní, avšak zdravotně nevhodná.

Puchýře a odřeniny - jsou příčinou tření při dlouhé chůzi v příliš těsné nebo volné obuvi. Ve volné obuvi dochází k typickému tření mezi pokožkou a botou.
Ostatní kožní nemoci - plísně, ekzémy: Nohy, které jsou dlouhé hodiny uvězněny ve špatně větrané obuvi jen stěží odolávají plísňové agresi a podobným onemocněním. V těchto případech je nezbytné nepodceňovat tyto příznaky a co nejdříve se poradit s lékařem.

Význam správné obuvi je tudíž nezastupitelný nejen pro tzv. plochou nohu, ale i pro další nemoci. Výdaje na zdravotně nezávadnou obuv pro Vaše dítě se Vám mnohonásobně vrátí především v jeho zdravém vývinu a jeho radosti z pohybu.

(pramen: Zdraví 2/2004,Test 9-10/2001)